Fakulta sociálních věd UK | ![]() |
![]() |
![]() |
|
|
![]() |
TISK, ROZHLAS, TELEVIZE... - NĚCO O TOM, CO JE UVNITŘ
TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ V ČR (Tomáš Budka) Základní vhled do české televizní krajiny, se zaměřením na ČT.
ZPRAVODAJSKÉ HODNOTY (Radka Nováková) Lekce se zabývá tvorbou zpravodajství. Zejména faktory, které ovlivňují, zda médium zvolí událost, aby se stala zprávou, a proč. Ale i způsobem zpracování událostí a okolnostmi, které ovlivňují nestrannost zprávy.
SPECIFIKA ROZHLASU A TELEVIZE (Radka Zajícová) Lekce se zaměřuje na audiovizuální média, konkrétně na rozhlas a televizi. Text se věnuje postavení těchto médií v rámci mediálního systému a zároveň se snaží poukázat na specifika jednotlivých médií – rozhlasu a televize. Práce by měla být pro učitele podkladem pro výuku mediální výchovy, nabízí možnosti, jak při výkladu postupovat a jak prakticky vysvětlit studentům základní rozdíly mezi rozhlasem a televizí. Žáci si budou moci na základě nabízených aktivit prakticky vyzkoušet, jak specifika jednotlivých médií ovlivňují přístup ke komunikaci.
JAKÝ JE NÁŠ DENNÍ TISK (Jan Lacina) Lekce se zabývá našimi hlavními tistěnými deníky. Měla by pomoci k základní orientaci žáků v oblasti denního tisku a zvýšení jejich schopnosti posuzovat relevanci informací, které se k nim touto cestou mohou dostávat.
TELEVIZNÍ REPORTÁŽE POHLEDEM MEDIÁLNÍCH STUDIÍ (Lukáš Pudlák) Námět praktické hodiny mediální výchovy nabízí průřez tématy mediálních studií na příkladech reportáží. Tato průřezová hodina má sloužit především jako praktické shrnutí některých dříve probíraných témat. Ovšem lze ji koncipovat i jako primární výuku mediálních studií zaměřených na zpravodajství, zvlášť v rámci kratších a intenzivnějších kurzů. Hodinu lze realizovat v rámci předmětu mediální studia, ale i v rámci mediální výchovy jako průřezového tématu předmětů jiných. Cílem je ukázat studentům, že mediální teorie, se kterými se během výuky seznámili nebo seznamují, lze využívat i prakticky. Rozbor konkrétních tří reportáží z různých pohledů (společenské fungování televize, tvorba příspěvků, sémiotické postupy, zpravodajské hodnoty, apod.) by měl vytvořit plastický obrázek mediálních studií. Studenti by navíc mohli být motivováni prací s ukázkami zpravodajství.
ŘEČ TELEVIZE (Petr Medek) Smyslem lekce je vysvětlit dětem, z čeho se televizní obsahy skládají – „rozebrat řeč televize“ na jednotlivé prvky, které zahrnuje a ukázat, jak je možné pomocí byť i malého zásahu do této řeči pozměnit nebo úplně obrátit smysl sdělení. A to především takového sdělení, které nevnímáme explicitně, ale implicitně.
LŽOU NOVINÁŘI? (Irena Ryšánková) Cílem lekce je ukázat relativitu mediální výpovědi ve vztahu k realitě. Jak zrcadlí média realitu? Cílem je uchovat zdravý odstup od mediálních obsahů a vysvětlit, že postoj „je to pravda, protože to psali v novinách“ neplatí. Každé noviny uchopí realitu jinak a žádné z nich ji neuchopí tak, jak se opravdu stala. Vždy se snaží přizpůsobit obsah čtenářům, pro něž je zpráva určena (věk, socioprofesní skupiny, inteligence či vzdělání, region, pohlaví, politická orientace, tržní orientace). I zpravodajství je ovlivněno stejnými determinanty u novináře (věk, zkušenost, vzdělání, politická orientace…)
ZPRAVODAJSKÉ HODNOTY A NASTOLOVÁNÍ AGENDY (Miroslav Němý) Autor vysvětluje pojmy „zpravodajské hodiny“ a „nastolování agendy“ na příkladu rozboru titulních stran českých celostátních seriózních deníků (MF DNES, Právo, Lidové noviny a Hospodářské noviny). Žáci by měli dostat základní informace o tom, proč si média (v tomto případě noviny) vybírají dané události, a dávají jim tak punc důležitosti. Zároveň dostanou základní vhled do rozdělení českého trhu deníků.
GATEKEEPING (Aleš Talácko) Lekce má žákům přiblížit proces tzv. gatekeepingu. Vžijí se do role „klíčníků“, kteří rozhodují o mediálních obsazích. Na základě získaných zkušeností žáci dospějí k uvědomění si faktu, že média reflektují jen malou část událostí, které jsou součástí reality okolního světa. |
![]() |
|
Poslední aktualizace 28.06 2014 12:41, Webmaster - Email : wolak@fsv.cuni.cz |